Horniny ČR značení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.10 ředmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: YZ Á RA - GEOLOGIE Autor: an Vavřín atum vytvoření: 28. 7. 2013 Ročník: 2. ročník opis výukového materiálu: Žák si zopakuje vznik, význam a výskyt důležitých hornin v ČR. Tento pracovní list navazuje n Žuly (též granity) jsou hlubinné vyvřelé horniny obsahující v podstatném množství křemen.Žuly jsou obvykle světlé, šedavě nebo bělavě zbarvené, někdy s modrým odstínem. Známé jsou ovšem také žlutavé, růžové a červené druhy
horniny karbonského stáří, která svým složením odpovídá čedičům či tholeyitům. Texturu mají melafyry buď masivní, či - jako v našem případě - mandlovcovitou. Mandle tvoří sekundární minerály (křemen, chalcedon, chlorit, mordenit, zeolity) Tyto horniny se označují jako lamprofyry. Mineta černošedá hornina, která obsahuje hlavně biotit v husté základní hmotě ± ve vyrostlicích (drobné, nepravidelně omezené šupinky) porfyrické struktury. Tato poměrně rychle větrající hornina nemá praktické použití. 5.3. VÝLEVNÉ (VULKANICKÉ) HORNINY 5.3.1 Vulkanotektonické struktury v ČR. Sopečná činnost je obecně vázána na tektonicky aktivní oblasti (zlomy) jako je tomu u sopek jako Vesuv, Ključevskaja, Fudžijama aj. A nebo na izolované (bodové) oblasti, kde prostupuje teplo z nitra Země a dochází k tavení horniny. Tak jako je tomu např. u havajských sopek Mauna Kea či Mauna. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY: Žáci umí vyjmenovat základní výlevné horniny a chápou jejich rozdíly v mineralogickém složení. Znají význačné hory v ČR a naleznou je na mapě. KLÍČOVÁ SLOVA: magma, magmatické (vyvřelé horniny) výlevné, pyroklastické horniny, sopečné sklo, sopečný popel, láva, pemza, tuf, ryolit
o Nerosty a horniny se rozpadají na menší částice. o Příčiny: změny teploty, mrazové zvětrávání-klima: suchým nebo chladným · 2. CHEMICKÉ. o Dochází ke změnám minerálů (nerostů), kdy hlavními činiteli jsou voda, vzdušný kyslík a oxid uhličitý rozpuštěný ve vod Hlavní geologické jednotky ČR Variská orogeneze, která vrcholila před 380 až 300 miliony lety, je předělem v geologickém vývoji. Spodnokarbonské sedimenty mají ještě orogenní charakter, svrchnokarbonské a permské pokládáme za přechodné a mladší sedimenty jsou již platformního charakteru Nová geologická mapa ČR Po čtyřiceti letech byla v roce 2007 vydána nová kompletně digitálně zpracovaná Geologická mapa ČR v měřítku 1:500 000. Tato mapa tedy shrnuje moderní poznatky i dosavadní výsledky výzkumů geologického složení našeho území za několik desetiletí HORNINY Horniny najdeme na povrchu pevnin, ale i na dně moří a oceánů. Na některých místech bývají překryty půdou. Jsou složeny z nerostů. Rozdělení hornin podle vzniku: 1) MAGMATICKÉ 2) USAZENÉ 3) PŘEMĚNĚNÉ 1) MAGMATICKÉ (vyvřelé) - vytvářely se v době, kdy vznikala planeta Zem
Z geologického hlediska dělíme naše území na starší Českou vysočinu (Český masiv) a mladší Západní Karpaty.. Hranicí mezi Českou vysočinou a Západními Karpaty jsou : Dyjskosvratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Moravská brána, Hornoslezská pánev.. V Českém masivu převažují vyvřelé horniny, např. žula a přeměněné horniny např. ruly. karbonátové horniny kaustobiolity Třídění hornin je čistě účelové a existuje z něho řada výjimek a přechodných horninových typů. Např. karbonátové horniny můžeme v řadě případů řadit mezi chemogenní sedimenty, nebo jistě existuje řada organogenních a chemogenních sedimentů s vysokým podílem klastických. Horniny Schéma vzniku hornin Postupujte podle směru šipek od žhavého magmatu (základ cyklu): V magmatickém krbu (1) v hlubinách Země je křemičitanová tavenina - magma. Po utuhnutí magmatu v hloubce vznikají plutony - masivy (2). Často dochází k erozi nadložních hornin (3) a obnažení plutonů - hlubinných vyvřelin (4). Př
Vyvřelé (magmatické) horniny - vznikají utuhnutím magmatu - rozdělení vyvřelých hornin: a) hlubinné b) výlevné c) žilné a) hlubinné vyvřeliny - magma utuhne pod zemským povrchem - magma chladne pomalu → hlubinné horniny mají velké krystaly - žula (granit) -hornina světlá - tvoří ji 3 nerosty: křemen, živec, slíd 2.1 Horniny a nerosty na Českoliu Dne 3.12.2013 se uskutečnila exkurze do Vlastivědného muzea v České Lípě, kde nás i naši paní učitelku Janu Němcovou přivítal geolog Petr Mužák Horniny lze definovat jako: směs. horniny, které vznikaly jen v minulosti, např. železité - křemité páskované železné rudy. Prahory (4 - 2.5 miliard ) •Země vznikla před 4.7 miliardami let. Povrch Země byl z počátku holý a pustý. Zmítal se mohutnými bouřemi a na mnoha místech prorážely proudy žhavé lávy. Láv
Třetihory . 65 - 1,8 mil. a) paleogén (starší) b) neogén (mladší) doba savců rozšiřování Atlantského oceánu; připojení Indie k Eurasi Jako výlevné horniny (též efuziva, efuzivní horniny, extruzivní horniny, vulkanické horniny, sopečné horniny, angl. extruzive rocks, volcanic rocks) označujeme horniny, které pronikly na zemský povrch v roztaveném stavu, tzn. jako přirozená silikátová tavenina, láva. Tokajské vrchy), v ČR jsou hojné paleoryolity. Minerály, nerosty ČR. Minerály, nerosty ČR. Nabídka minerálů, nerostů nalezených v České republice Některé zde vystavené nerosty pocházejí z již nepřístupných nebo v současnosti zakázaných sběratelských lokalit. Minerály na prodej, nejsou sbírány přes zákaz, ale pocházejí ze starých soukromých sbírek ZÁPISY z vyučovacích hodin 4. ROČNÍK: VLASTIVĚDA - zeměpis: VLASTIVĚDA - dějepis: PŘÍRODOVĚDA: 01. ČR - demokratický stát: 39. Časová os
• Velmi kyselé a živinami chudé horniny • B - mezotrofní trofická řada • Mírn ěkyselé až neutrální, st ředn ěbohaté až bohatší horniny • C - nitrofilní trofická řada Praha : Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, 2001. 304 s. ISBN 808606455 horniny, vyvřelé horniny, usazené horniny, přeměněné horniny. Druh učebního materiálu: Prezentace: Druh interaktivity: Výklad: Cílová skupina: Žák: Stupeň a typ vzdělávání Tento projekt byl spolufinancován Evroým sociálním fondem a státním rozpočtem ČR
Hornina je rôznorodá anorganická prírodnina, zložená z jedného, alebo viacerých minerálov.Horniny tvoria najvrchnejšiu časť Zeme - zemskú kôru ale aj najvrchnejšiu časť zemského plášťa, obe tieto vrstvy vytvárajú litosféru - kamennú vrstvu. Vytvárajú samostatné súvislé celky zemského povrchu, ktoré sú predmetom výskumu rôznych odborov geológie
